Zakázaná láska - 4. závěrečná část

18. března 2013 v 14:05 |  Zakázaná láska
Název: Zakázaná láska
Autorka: Autorka nechtěla být uvedena - odkaz na blog.


Ráno, když jsem otevřela oči, byla jsem v pokoji sama. Miro už tam nebyl. Nevím, kdy odešel. Přetočila jsem se na záda a dívala se do stropu. Cítila jsem se zvláštně. Šťastně a provinile zároveň.
Ozvalo se tiché zaklepání.

"Ano?" špitla jsem a ve dveřích se objevil Miro, měl na sobě bílý oblek, blonďaté vlasy mu vlály kolem obličeje a když vstoupil, nejistě se na mě díval.

"Možem?" zeptal se a jeho oči uhýbaly před mými.

"Jo...pojď dál..." pozvala jsem ho tiše. Bylo mi najednou tak nějak ouzko, prožila jsem sice nádhernou noc s mužským, kterého jsem milovala a kterému patřilo moje srdce, ale bylo mi jasné, že tím to také končí. Vlastně jsem ani nevěděla, co bych ted měla nebo chtěla očekávat.
"Magdi.." hlesl Miro a zkousl si spodní ret.

Věděla jsem co chce říct....cítila jsem to a viděla jsem, jak těžko hledá slova. Dívala jsem se jak stojí u mé postele a pod dekou si zarývala nehty do stehna.

"Vieš ja..." začal znova nejistě.

"Neříkej nic, prosím.." dívala jsem se na něj a přála si, aby tahle situace už pominula.

"Nie, já..ti to potrebujem povedať.." mluvil tiše a jeho oči nervózně těkaly. Sedl si na kraj postele a ruce si položil na svá stehna. Mlčela jsem a ikdyž jsem asi věděla, co teď uslyším, čekala jsem na jeho slova. Miro se nadechl a až teď se na mě zadíval těma svýma nádhernýma očima.

"Mám ťa velmi rád, v mojom srdci máš obrovské miesto a vždy ho mať budeš, možno keby...skoršie..vieš, ja teraz nemožem Kačke ubližiť...."

Koktal Miro a já už nechtěla nic slyšet.

"Už nic neříkej.." zašeptala jsem a položila mu dva prsty na ústa.

Miro zavřel oči položil svou dlaň na ty dva prsty a políbil mi je.

"Běž, já přijdu.." zašeptala jsem a svou ruku osvobodila z jeho sevření. Miro se pomalu zvedl a bezeslova odešel z pokoje. Ještě chvíli jsem ležela a snažila se zahnat bolavé myšlenky. Když jsem ale z vedlejší místnosti uslyšela hlasy, jak se pomalu zase hosté začli scházet, vylezla jsem z postele a začla se připravovat na roli svědka.

Oblíkla a učesala jsem se a vešla do místnosti plné lidí. Miro ke mně okamžitě přiskočil a v jeho tváři se zračila úleva.

"Ďakujem.." zašeptal a já jen pokývala hlavou.



Svatba se konala na pláži pod květinovým obloukem. Kdyby se neženil muž mého srdce, který se se mnou v noci něžně miloval s mojí nejlepší kamarádkou, řekla bych...nádhera...

Když jsem z jeho i Katčiných úst uslyšela "ano" zatočil se se mnou svět a jen my tři v tom jednom slůvku slyšeli odraz toho, co se za poslední hodiny odehrálo.

Když se pak každý z hostů už bavil po svém a Kačka s Mirem se každému věnovali co mohli, oddělila jsem se od ostatních a sedla si na velkou houpačku co stála opodál a dívala se na moře. Miro byl a už navždy bude muž s velkým M a Kačka moje kamarádka, kterou jsem přezevšechno měla a mám moc ráda. Bylo mi jasné, že pokud tyhle dva človíčky, pro mě tak drahé, nechci ztratit, musím to být já, kdo se zapře a tu šílenou lásku, co cítím k Mirovi, musím jednou pro vždy zašlapat do země a už nikdy jí nepustit na světlo světa......



KONEC
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Smile :) Smile :) | 18. března 2013 v 14:38 | Reagovat

To byla krásná, ale smutná povídka :/ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama