Nový začátek - 2. část

1. března 2013 v 12:19 |  Nový začátek
Název: Nový začátek
Autorka: dashenecka89


Ano, jak určitě tušíte, byl to ten stejný chlapec, který mi pomohl zpátky na pevnou zem po tom pádu na mokrém blátě.

Chvíli jsem postávala před lavicí, nevěda, co mám udělat, ale nakonec mi zase a opět pomohl vrátit se do reality. " Čau, já som Miro", špitl, " posaď sa". " Jmenuji se Jůlie, ale to už asi víš", řekla jsem, když se mi povedlo otevřít ústa po tom opětovném setkání. "Těší ma, Jůlinka", řekl Miro, ale to už na něj vrhla paní učitelka škaredý pohled. "Vy dve hrdličky, na to máte prestavku", pronesla paní učitelka s ironickým úšklebkem, "teraz máme hodinu a ja by som Vám ráda niečo důležitého povedala, ak mi to dovolíte". Než jsme začali plně vnímat paní učitelku, ještě se na mě Miro usmál a já mu úsměv ráda oplatila.

V ten den se toho hodně změnilo. Nejen že jsem dostala nové učebnice a sešity, ale nejspíše jsem navázala i první nové přátelství, které mi tuto situaci, kdy si na novém místě sám a nikdo Tě nezná, určitě velice ulehčí, i když jsem se před ním moc dobře neuvedla…

Když jsem se vrátila domů se snad tunou papíru, všichni hned chtěli vědět, jak se mi vedlo první den a jestli už jsem si našla nějaké nové kamarády. Odpověděla jsem, že první den byl úplně obyčejný, že se nic zvláštního nestalo a ohledně kamarádů, že se to nesmí uspěchat. O tom pádu jsem samozřejmě nic povídat nemohla. A o Mirovi zatím pomlčím, nemusejí přece všechno vědět hned a taky kdoví, jak se to nakonec vyvine. Nechci totiž dělat ukvapené závěry. Nebylo by to totiž poprvé, že mě někdo nejdříve považuje za kamaráda a potom mě z duše nenávidí, což se může stát klidně ze dne na den.

Jelikož jsem byla docela unavená, protože dneska nebylo o zážitky nouze, připravila jsem si věci do aktovky podle rozvrhu, který byl podle mého názoru velmi divný, jelikož by normálního člověka nenapadlo dát první hodinu tělocvik, který podle pokynů od paní učitelky probíhá v jiné budově, a hned potom hodinu fyziky, která probíhá přímo v laboratořích nebo prostřednictvím exkurzí do zajímavých podniků.

Zase jsem nemohla usnout, ale dnes tento problém má konkrétní jméno. "To zase budu ráno vypadat″, říkala jsem si v duchu. Ne že bych na své minulé škole nepotkávala hezké kluky, ale tento je svým způsobem ojedinělý, jelikož jeho krása spočívá v tom, že není moc krásný, zní to sice praštěně, ale je to tak.

Ještě než jsme poprvé opustili školu, dozvěděla jsem se od něj, že ho žádná holka nechce, protože prý není moc chytrý a už vůbec ne krásný. V duchu jsem si při tom pomyslela, že všechny ty holky asi najednou osleply, jelikož nechápu, proč musí mít člověk krásné tělo a ne duši.

Jelikož bych se chtěla pokusit o příjímací zkoušky na obor Kresba nebo blízký, vzala jsem si skicák a zkusila ho nakreslit. Po několika neúspěšných pokusech o zachycení neopakovatelných rysů jeho povětšinou smutné a zkroušené tváře, jelikož se bohužel za celý den usmál pouze jednou, ale tento úsměv za stál tisíc takových úsměvů, jelikož byl věnován skoro neznámé osobě nezjištně, jsem usnula s tužkou v ruce a skicákem na kolenách.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama