Dovolená v ráji – 3. část

18. března 2013 v 13:59 |  Dovolená v ráji
Název: Dovolená v ráji
Autorka: dashenecka89


Po této příhodě mě začal Miro zasvěcovat do tajů lyžování. Zpočátku jsem jen koukala nechápajíc, o čem to vůbec mluví. Nejdříve mě poučil, co za prkýnka to mám na nohou, prý se jedná o takzvané sjezdové lyže a pak mě zahltil výčtem a popisem dalších typů lyží včetně carvingových a běžek.

Točila se mi z toho všeho hlava jako na kolotoči, ale snažila jsem se aspoň něco z tohoto velmi zajímavého výkladu si zapamatovat. Chvilkami jsem se ztrácela, zaposlouchala se do jeho krásného zvonivého hlasu a nevnímala nic, ani to, že přestal hovořit a zeptal se mě, co vidím na druhé straně sjezdovky tak zajímavého, že tam směřuje celou dobu můj nepřítomný pohled.

Po tomto náročném teoretickém úvodu měla následovat ještě horší praxe, čili výuka takzvaného sjezdového postoje a obloučků. Měla jsem z toho ještě větší strach než před první jízdou, jelikož jsem už věděla, co mě čeká. Nejdřív se samozřejmě předvedl mistr, který kolem mě proletěl jako tajfun bez řidiče, naprosto bezhlavě se vrhl ze stráně dolů a za chvíli byl z něj vidět jen odletující sníh. Za moment se vrátil zpět nahoru na svah k mé roztřesené maličkosti.

Po tomto výstupu jsem měla sto chutí praštit lyžemi o strom a vrátit se do hotelu. Tohle přece nemůžu nikdy dokázat, i když si nemyslím, že jsem neschopná. Po dlouhé době jsem se cítila naprosto bezradná. Netušila jsem, co mám dělat. Můžu mu věřit? Kdo mi zaručí, že neskončím celá polámaná? Já si prostě nemůžu dovolit se vrátit absolutně nepoužitelná. Jak se mám ubránit tomu strachu, který na mě neustále dotírá více a více?

Už ani nevím, čeho se bojím více. Jestli sebe, že se do toho pustím a nedopadne to dobře, nebo jeho reakce na to, že to vzdám. V duchu jsem si nadávala do blbů, co mě to vůbec napadlo pustit se do něčeho, o čem nic nevím, čeho se bojím, co ve mně vyvolává pocity úzkosti. Ale na druhou stranu přece nemůžu říci: ,,Promiň, jsem strašpytel a všeho se bojím, včetně tebe.,, To prostě nejde. Může mi stokrát říct, že to nic není, že je to jednoduché, že jen stačí vědět jak na to.

Nevím, jakým způsobem na to přišel, ale poznal to na mě a stačil mu k tomu jeden jediný pohled. Přišlo mi, že si ve mně listuje jako v otevřené knize a tato domněnka mě děsila. To jsem opravdu tak průhledná? To na mě opravdu každý všechno pozná? No, každý asi ne, když má rodina nemá ani tušení o tom, že je tohle pro mě noční můra.

Na tuhle nabídku jsem přistoupila jen z toho důvodu, že jsem potřebovala vypadnout ze stereotypu, který mě psychicky ničí a taktéž zmizet někam od toho všeho, co se událo v minulých měsících. Začalo na mě všechno padat a tahle spásná nabídka přišla v pravou chvíli. Vlastně jsem za ni byla vděčná, ale na druhou stranu jsem si představovala, co tam budu celou dobu dělat, když mi to nepůjde a vykašlu se na to.

Chvilku jsme tam jen tak stáli vedle sebe, po celou dobu se mi díval přímo do očí. Nořila jsem se do jeho pohledu více a více. Najednou jsem se chtěla někam propadnout, zmizet z povrchu Země. Potřebovala jsem podporu někoho blízkého a ne se nechat odrovnat dalším stresujícím faktorem. Sundala jsem si helmu, protože jsem se chtěla svobodně nadechnout, odložila jsem jí vedle sebe do sněhu a koukala se dolů na všechny ostatní, kterých tam bylo v tuhle hodinu požehnaně.

Snažila jsem se uvolnit a na nic nemyslet, protože proto jsem tam přece jela. Miro mě celou dobu zkoumavě pozoroval a záhadně se usmíval. Ve chvíli, kdy jsem se zahleděla na lyžaře, potichu přistoupil blíže ke mně a objal mě tak silně, jak nikdy nikdo a to jen proto, aby mi mohl v klidu promlouvat do ucha a nikdo další to neslyšel.

Nejprve jsem se šíleně lekla, ale jeho hlas mě na tolik uklidnil, že jsem prohlásila, že bych si hodně dlouho vyčítala, kdybych se o to aspoň nepokusila. Za tuhle větu mi věnoval nádherný úsměv, který mě zahřál u srdce. Byla jsem mu v tu chvíli velmi vděčná za jeho přítomnost. Strach je velmi silný soupeř, ale když Vám někdo podá pomocnou ruku, třeba jen virtuálně a aniž by o tom sám věděl, dá se lehce porazit …
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama