Amor Magor - 5.část

5. března 2013 v 14:44 |  Amor magor

Název: Amor magor
Autorka: Babebaby

Silvie se zabalila do ručníku, vyšla z koupelny, prošla chodbou a došla do obýváku.
,,Mohl bys mi půjčit nějáké triko nebo košili na spaní, prosím?" zeptala se. Miro zrovna uklízel talíře ze stolu. Udělal jim oběma na večeři těstoviny s čerstvým rajčatovým pyré, ale byly to tak velké porce, že to nezvládli dojíst. Pohledem jí sjel od hlavy až po kotníky a vybavil si, jak vypadá její nahé tělo. Pomalu k ní došel a zahleděl se jí do očí. Věděl, že teď stačí hrozně málo k tomu, aby pod ním za chvíli ležela v ložnici.
,,Silvia,.." zašeptal jí do rtů a jemně se o ně otřel. Zavřela oči a čekala až jí zaplaví krk polibky. Nejdřív z ní sundal ručník a pak jí na pravé straně krku začal zasypávat dotyky svých horkých rtů. Na tohle byl expert. V duši ho nenáviděla, ale osobní chemie mezi nima stále fungovala. Když chtěl, dostal jí.. dostal každou, ale ona měla pocit, že po tom, co se stalo, mu nesmí dovolit, aby se to opakovalo. Hlasitě vzdychla. V hlavě si pořád držela myšlenku, že ho musí donutit aby přestal,.. ale pak tady byla ještě touha a ta byla silnější..
V ložnici byla tma, kterou narušovala jen svíčka na okenním parapetě. Miro měl svou hlavu položenou na Silviině plochém bříšku a skoro usínal. Silva ho hladila po tváři a mlčky přemýšlela. Nechápala, co se to s ní stalo. Ještě včera ho seřvala za to, že jí pronásledoval a dneska se s ním vyspala? Tohle musí přestat. Má přece přítele.
,,Silvinka, keby to bol chlapček, čo keby sa volal Kristián?" promluvil Miro. Zarazila se. Takže on už má dojem, že má vyhráno ?
,,Já nevím Miro. Chci to dítě vychovávat s Tomem a chtěla bych, aby se jmenoval po něm.." odpověděla a přestala ho hladit.
,,Čo? Čiže .. pokial tomu dobre rozumiem, pre teba toto nič neznamená. A aby to nebolo málo, chcela by si, aby naše dieťa vychovával cudzí človek ? Jebe ti Silvia?" vyskočil jako čertík z krabičky a posadil se.
,,Ublížil si mi! Zklamal si mě!"
,,Ja ? Ty si si sbalila kufre a odišla si bez toho aby si mi čokolvek povedala! Miloval sem ťa a stále ťa milujem! Urobil by som pre teba čokolvek a tebe je to jedno! Vieš čo by pre teba urobil ten tvoj frajer ? Nič! Nechal sa uplatiť že sa s tebou rozíde!"
,,To není pravda!" vyjekla Silvie a posadila se.
,,Ale je.. neviem, že si nevieš vážiť ludí, ktorí by pre teba urobili prvé posledné a takých, čo by vďaka tebe chceli dostať prachy si vážíš.."
,,To nemůže být pravda" zavrtěla hlavou nevěřícně a posunula si kolena k břichu.
,,Pokazil si to! Všechno si pokazil!" zakřičela a natáhla si peřinu až k obličeji. Toma milovala a věřila mu. Ale byla si jistá, že v tomhle by si Miro nevymýšlel.
,,Zlatko.." zašeptal a zvedl jí za bradu hlavu tak, aby jí viděl do očí.
,,Viem, že to, čo som povedal ti ublížilo. Ale je dobré, že to vieš už teraz. Daj mi šancu a já napravím všetko, čo som pokazil.. prosím"
,,A jakou mám záruku toho, že to myslíš vážně?" zeptala se smutně.
,,Lubim ťa.." pokusil se o úsměv a líbl jí na tvář.

Silvie pomalu došla k poličce ve svém obýváku. Místností se ozývalo klapání podpatků o plovoucí podlahu. Němě se podívala na její společnou fotku s Tomem v rámečku. Vzala jí do ruky a zahleděla se na jeho úsměv. Vypadal šťastný, spokojený .. a teď mě chtěl vyměnit za peníze, pomyslela si. Práskla s fotkou i s rámeček o zem a zamračila se.
,,Děje se něco?" zeptal se z kuchyně Tom. Zrovna připravoval Sushi.
,,Děje se to, že jsi mi lhal.." došla k němu a chladně se mu podívala do očí.
,,Cože?" zamračil se.
,,Přetvařoval ses a pak ses nechal podplatit za to, že mě necháš být?" žduchla do něj. Pro jistotu odložil nůž, aby nikomu neublížil. Opřel se o kuchyňskou linku a vzdychl.
,,Já jsem musel, chápeš to?" přiznal se.
,,Ne, nechápu! O co ti jde? O peníze? Máš jich málo?! Je mi z tebe zle.." odsela, vzala si kabát a odešla. Měl chuť jí to všechno vysvětlit, ale jak? Měl vyběhnout na chodbu a vybalit na ní, že má dluhy? Zhluboka se nadechl a snažil se uklidnit. Byl si vědom toho, že jí právě možná nenávratně ztratil.

Silvie si vyzouvala své vysoké lodičky a ramenem si přidržovala mobil.
,,Jo, zní to lákavě, jen nevím,.. jestli to půjde" snažila se vykroutit z Mirovy nabídky na týdení dovolenou na ostrově Bora Bora.
,,A prečo nie?" ozval se Miro z jejího obýváku. Trochu se vylekala. Jak se jí sakra zase dostal do bytu?! Vždyť nechala měnit zámky!
,,Jak si se sem dostal?" zeptala se a odložila telefon na botník.
,,To teraz nerieš.. zabookoval som nám dve letenky na zajtrajšok" oznámil Miro s jistotou v hlase. Byl si naprosto jistý tím, že Silvie nebude vzdorovat.
,,Nevím, jestli si stihnu zabalit.." pokusila se o výmluvu.
,,Stihneš" usmál se a přitáhl si ji k sobě.
,,Vsadím sa, že toto bude naša najkrajšia spoločná dovolenka" usmál se a líbil Silvii na tvář. Tiše si povzdychla a pokusila se o úsměv.
,,Čo keby sme sa išli niekam najesť?" napadlo ho nakonec. Vzpoměl si totiž na vegetariánskou restauraci v centru, kde byl naposledy asi před týdnem.
,,Můžeme" přikývla a zase si šla nazout své lodičky.

Brunetka seděla na svém bílém gauči v županu a telefonovala se svou nejlepší kamarádkou.
,,Já to nechápu! Vždyť jsi říkala, že ho nenávidíš.."
,,To byla pravda, jenže věci se změnily"
,,Jo? A co je prosimtě změnilo?" divila se Veronika.
,,Třeba se fakt změnil. Chová se mile, nosí mi květiny, snaží se mi pomoct a staral se o mě po té nehodě.. myslím si, že je šance, že bude všechno lepší"
,,Děláš chybu.."
,,Myslela jsem, že mě povzbudíš.." povzdychla si hnědovláska a upravila si pramen svých vlasů za ucho.
,,Povzbudím ? Silvie! Ten člověk je psychopat! Když na to příjde, je schopný tě sledovat 24 hodin, ublížit ti, v horším případě tě i zabít, copak tobě to nedochází?"
,,Nebuď směšná, možná je trochu žárlivý, ale nikdy by mi neublížil.."
,,Dneska jsem se bavila s mámou. Tom byl dneska ráno na dálniční kvůli výslechu, prý uvedl, že ho pronásledovalo nějáké auto, které chtěl setřást. Seš si jistá, že v tom ten tvůj frajer nemá prsty?",,Není to můj frajer. A beztak si vymýšlí, je to typická finta a kdyby řekl, že se na něj to auto lepilo, jednoduše řekne, že nechtěl, aby došlo k poškození jeho majetku a tak překročil povolenou rychlost. Klasika Veroniko, to patří mezí základní výmluvy..",,Moc mu věříš, tohle není dobrý. Měla bys stát nohama pevně na zemi.." snažila se Silvii probrat její nejlepší kamarádka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama