Tlukot srdce - 1. část

26. února 2013 v 23:48 |  Tlukot srdce

Název: Tlukot srdce
Autorka: Nikys


Ticho v bílé, dezinfekcí nasáklé, místnosti, rušilo pouze pípání všelijakých přístrojů, monitorujících a nahrazujících životní funkce. Miro si rukama promnul unavený a bolestí zmožený obličej, a znovu se s láskou zadíval na dívčí nehybné tělo. Z paží jí čouhaly všelijaké různé hadičky vedoucí právě od těch přístrojů. Dívka byla bledší jak nemocniční stěny a její kůže pak byla vysloveně průhledná. Dlaní jemně přejel po vzdouvajícím se bříšku, ve kterém spolu s Alicí bojovalo o přežití i jejich dítě. Znovu si vybavil ten osudný den, když mu předevčírem zavolali policisté, že měla Alice těžkou autonehodu. V tu chvíli jako by se mu zbortil celý svět. Nyní tu před ním leží dvě tolik milované osoby Alice a jejich ještě nenarozené dítě, a bojují o svůj život a on jen nečinně přihlíží, protože i kdyby stokrát chtěl, nemůže pro ně udělat vůbec nic, jen čekat. Cítil jak ho ta beznaděj drtí. Do místnosti vejde blondýna ve středních letech a pohladí Mira po jeho blond vlasech.
,,Mamička ja toľko sa o ne bojím." zašeptá blonďák a se slzami v očích pohlédne na svou matku.
,,Ja viem Mirko. Musíš veriť, že všetko bude zase ako predtým." utěšovala ho Yvona a pevně k sobě svého syna přitiskla.
Ani jí nebylo zrovna nejlépe při pohledu na nehybnou Alicinu tvář. Přijela hned, jak jen to bylo možné, aby byla svému synovi oporou v nejtěžších chvílích. Bohužel jen nakrátko. Zaměstnání jí nedovolilo zdržet se déle jak dva nebo tři dny i tak byl, Miro své matce vděčný, že je tu teď sním.
,,Mal by si si ísť oddýchnuť. Sedíš tu už tretí deň v kuse. Vidím na tebe ako moc si unavený."
,,Nemôžem je tu nechať "špitl směrem k Alici. Miro byl rozhodnutý a Yvona dobře věděla, že když se její syn pro něco rozhodne, nikdo mu to nevymluví. Byl tvrdohlavý po svém otci. ,,Dobre Miro, ale zostanem tu s tebou."
,, To nie je nutné. Máš za sebou dlhú cestu na,.." natáhl směrem k ní svou dlaň, ve které svíral klíče od svého bytu.
,,Bež sa vyspať."
,,Tak dobre Miro, ale sľub mi, že keby sa dialo čokoľvek, že mi zavoláš a snaž sa prosím, aspoň na chvíľu zaspať."
,,Sľubujem mami."odpověděl blonďák a objal svou matku.
Zůstal u Alicina lůžka zase sám. Sednul si k ní a uchopil její bezvládnou ruku do své dlaně a myslí mu proběhlo jejich první setkání.

...Bylo to na koncertě tady v Praze před dvěma roky. Z Alicina vyprávění ví, že Alice tehdy doprovázela kamarádku na jeho koncert a zatím co Klára, Alicina kamarádka, Mira doslova zbožňovala, Alice se o něj vlastně vůbec nezajímala. Na koncertě byla pouze jako Klářin doprovod. Tehdy vstoupil na podium před rozvášněný dav a tam úplně až vzadu stála ona. Štíhlá brunetka s vlasy do pasu. Byla jiná než ostatní holky. Na rozdíl od nich ona totiž po Mirovi nešílela. I proto také Mira zaujala. Celý ten koncert věnoval své pohledy jen jí. Plánoval si, jak se s ní při autogramiádě dá do řeči a jak jí pozve třeba na procházku, aby jí trochu více poznal. Ovšem netušil, že Alice na autogramiádu na rozdíl od její kamarádky Kláry nepůjde. Po celou dobu autogramiády ji viděl sedět na lavičce. Nedokázal se na své fanynky pořádně soustředit, jelikož mu pohled pořád uhýbal směrem k Alici. Doufal, že mu neuteče, než skončí autogramiáda. Neutekla, seděla pořád na tom samém místě. Miro, přišel až k ní a přisedl si vedle ní.
,,Ahoj môžem?" zeptal se, než dosedl.
Jen němě kývla a ani se na něj nepodívala.
,,Prečo si si neprišla pre podpis a pre fotku?"zZeptal se opatrně a díval se na ní.
Usmála se a odpověděla, tím svým uším lahodícím hlasem neměla jsem důvod.
,,Jsem tu jen jako doprovod. Slíbila jsem kamarádce, že s ní půjdu."
,,Aha a ako sa ti páčil môj koncert?"
,,Musím říct, že jsi mě překvapil, nemyslela jsem si, že jsi tak dobrej."Znovu se na něho usmála.
,,Vieš vlastne sa mi páči, že po mňa nešílíš ako ostatná dievčatá."
,, Vážně? Já myslela, že se ti líbí, jak po tobě děvčata šílí."
,,Na jednu stranu je to príjemné, že je o mňa záujem, ale vieš ja rád by som raz našiel dievča, čo by ma naozaj milovalo, preto aký som a nie preto, kto som." dodal Miro.
,,Prosím ťa, dáš mi svoje telefónne číslo?" Zeptal se jí po chvíli ticha. A
lice vylovila z kapsy svůj mobil a nadiktovala Mirovi devítimístné telefonní číslo.
,,Ďakujem ako sa vlastne voláš?" poděkoval a uložil si k číslu i její jméno.
Představila se mu jako Alice. Usmál se a prozvonil Alicino číslo. Už musím ísť, ale čoskoro sa ozvem. Rozloučil se a věnoval Alici poslední úsměv, než odešel do šatny…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Diana Diana | 2. března 2013 v 16:22 | Reagovat

jen jedna výhrada ... prosím o jiný typ písma, druhá polovina textu je nečitelná!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama